Rozdíl mezi pasivní a obyčejnou novostavbou

Pro pasivní dům je možné využít všechny běžně používané konstrukce obvodových stěn, je však nezbytné je vylepšit o dostatečnou izolaci. Potřebná tloušťka izolace se pohybuje mezi 25-40cm a je závislá na poměru velikosti povrchových ploch vzhledem k objemu budovy a na tepelné vodivosti konstrukčních materiálů. Díky vysokým úsporám energie nutné k vytápění dochází k návratnosti investice do izolace již během několika málo let.

Druhy izolace:

1. stavby masivního typu s minimálně 25 cm silnou izolační vrstvou (minerální vlna, korek, expandovaný polystyren …)
2. stavební dílce s více než 30 cm silnou izolační vrstvou pro stavby obložené dřevem
3. ztracená bednění z tvrdého pěnového polystyrenu (PPS), které je při stavbě naplněno betonem, vnější plášť z pěnového polystyrenu lze posílit tak, aby bylo dosaženo standardu pasivního domu
4. levná verze, kdy jako izolační náplň slouží slaměné balíky (tato technologie se využívá hlavně v Severní Americe, ale byla již použita např. v Rakousku)
5. nejmodernější verze, která využívá speciální vakuové izolace, se kterou lze dosáhnout požadovaných vlastností již při tloušťce 4-6 cm

Vzduchotěsný plášť budovy
Celá stavba je obklopena vzduchotěsným pláštěm, který nejenže zamezuje průvanu a nechtěnému proudění vzduchu, ale zároveň snižuje riziko poškození stavby z důvodu vniknutí vlhkosti a v důsledku kondenzaci par v objektu. Veškeré spoje mezi stavebními dílci musí být proto naprosto dokonale utěsněny. Tato zásada by měla platit ve stavebnictví obecně, ale velmi často bývá opomíjena.
V závislosti na typu stavby se používají různé způsoby utěsnění. U masivních staveb tvoří vzduchotěsnou plochu především omítka, u dřevostaveb jsou to lepené deskové materiály nebo parozábrany. Zvláštní pozornost je věnována zabudování oken a dveří a trubicím s vodiči elektřiny. Pro utěsnění spár mezi oknem a zdí se využívá těsnící spoj s folií nebo těsnící omítka s plasticko-elastickým zaspárováním. Pro vzduchotěsný průchod trubky střechou se využívá speciální střešní manžeta.
Pro kontrolu vzduchotěsnosti objektu se využívá tlakový test (prováděný např. metodou Blowerdoor), při kterém je v budově vytvořen podtlak o velikosti cca 50 Pa. Zkušební tlaky o velikosti 10-60 Pa pak odpovídají přetlaku vznikajícím na návětrné straně budovy při větru o rychlosti 4-10 m/s, tedy při běžné síle větru. Takový rozdíl tlaků je dostatečný pro vypátrání trhlin ve vzduchotěsném plášti. Při zkušebním tlaku 50 Pa může netěsnostmi za hodinu uniknout maximálně 60% z celkového vzduchu v daném prostoru, aby mohl být dům označen jako pasivní.

Okna
V současnosti používaná okna mají trojité zasklení, obsahují 2 vrstvy odrážející infračervené záření a jsou plněna inertním plynem (argon nebo krypton). Při této kvalitě zasklení se vnitřní teplota okenní tabule přibližuje teplotě vzduchu v místnosti a odpadá tak nutnost instalace topného tělesa pod okno. Tepelné zisky jsou ve střední Evropě vyšší než tepelné ztráty dokonce i v období zimy, je ovšem nutné, aby největší okna byla orientována na jih a byla co nejméně zastíněna. Pro dostatečné využití sluneční energie stačí jižní fasáda s celkovým podílem prosklených ploch 30-40%.

Střecha
Pro pasivní dům je nejlepším řešením střecha s malým sklonem 0,5 – 20°. Tato střecha vytváří menší ochlazovanou plochu, je konstrukčně jednodušší a její pořízení je levnější. Dřívější problémy se zatékáním již dnešní materiály dávno překonaly a často zmiňované problémy s napadeným sněhem dlouhodobé zkušenosti vyvrátily. Tento typ střechy eliminuje nevyužitelné prostory v objektu a je vhodná pro využití jako zelené vegetační střechy.

Trombeho stěna

Efektivní a jednoduchý systémem pro přitápění domů sluncem - Trombeho stěna, funguje podobně jako solární kolektor, na rozdíl od něj je však integrována do budovy, takže sluneční záření je přeměňováno na teplo a využíváno přímo. číst dále

Termosnímkování pomůže odhalit skryté tepelné ztráty vašeho domu

Ceny za teplo jsou v dnešní době velmi vysoké a každý ekonomicky smýšlející majitel domu by měl dbát na to, aby byl dobrým hospodářem a vytápěl svoje obydlí šetrně. číst dále

Kdo by si nechtěl postavit dům sám a levně

S vidinou ušetření statisíců jsme se minulý rok rozhodli stavět svépomocí a během několika měsíců jsme dokázali postavit hrubou stavbu a nyní začínáme dodělávky. Minulý týden najednou přišla možnost ušetřit další finance pomocí programu Zelená úsporám, ale háček je v tom, že stavbu musí provést jakási ověřená firma. To člověka, který si postaví a vypiplá pasivní dům docela sám,docela naštve..číst dále